V našem novém seriálu, který jsme vám nedávno představili, se budeme vydávat na fotbaly z nejnižších soutěží. Jako druhé přišly na řadu Albrechtice.
Fotbal se v Albrechticích hraje už tři čtvrtě století. Borci místního Baníku momentálně kopou I.A třídu, což je na poměry obce solidní úroveň, ale bylo i líp.
„Třináct let se tady hrála divize," připomněl spokojeně František Palowski, místní rodák a pamětník, který pravidelně navštěvuje fotbalová utkání Albrechtic. Každému, kdo na hřiště zavítá, musí být jasné, že fotbal se tu dělá opravdu poctivě.
Palowski sám fotbal hrával a trénoval, ovšem jeho bratr Bronislav, ten byl dokonce u zrodu tehdejšího klubu v roce 1961 a v roce 2011 obdržel v Praze plaketu Dr. Václava Jíry za oddanost a rozvoj fotbalu v obci. „Bratr byl přes čtyřicet let předsedou klubu a v devadesátých letech se nám povedlo postoupit do divize," vysvětluje nedávno osmdesátiletý František Palowski.
Když přijela Slavia
Albrechtickým borcům se v té době dařilo občas postoupit i v Českém poháru a za odměnu dostali zápasy s ligovými mužstvy. „Takovým svátkem bylo třeba utkání se Slavií," vybavuje si Palowski podzim 2000, kdy na utkání dorazilo dva a půl tisíce diváků.
Pořadatelé museli dokonce ořezávat stromy na příjezdové cestě, aby po ní mohl luxusní autokar Slavie vůbec projet. „Prohráli jsme, ale malý Wojtyna tehdy školil vysokého Lercha, či kdo to byl. Třikrát mu nasadil jesličky," směje se stařík. „Ale hráli jsme i s Třincem nebo Baníkem Ostrava," pamatuje si dobře.
To současnost albrechtického klubu je skromnější. V době naší návštěvy sice také přijel ostravský klub, ovšem ne Baník, nýbrž Unie Hlubina.
„Víte jak to je, všechno je o penězích. Když nás sponzorovala šachta (tehdejší Důl 9. květen), tak to bylo dobré," uznává Palowski. Ostatně, krytá tribuna vznikla právě v té době. „Jó, to byl ředitelem šachty pan Hanzel. Ta tribuna je jeho zásluha," ukazuje na tribunu pro zhruba 150 diváků.
Aktuální úroveň soutěže zkrátka odpovídá momentálním možnostem. I tak se hraje v Albrechticích slušný fotbal. Šancí proti Hlubině bylo k vidění dost na obě strany.
Padesátník Chmiel
Podobně jako ve Stonavě slavil v době naší návštěvy padesáté kulatiny vedoucí stonavského mužstva Pavel Juřík, tak v Albrechticích předávali dárkový koš svému vedoucímu mužstva Mariánu Chmielovi. Ten také slavil padesátku. „Vidíš, teď už je z tebe pořádný chlap," dobíral si jej před utkáním trenér albrechtického mužstva Dušan Kohút.
Marián Chmiel se fotbalu v klubu věnuje přes deset let. Z rodiny není sám, doplňuje ho mladší syn Marek. „Působil u nás i starší syn, který tady chytal, ale teď dělá hasiče. Zůstali jsme tady s Markem, lajnujeme hřiště, dáváme do brány sítě. Marek se stará i o webové stránky klubu," přibližuje Marián Chmiel.
„Děláme to pro to, že nás to baví. Kdyby mě to nebavilo, tak nechodím pětkrát týdně na hřiště v jakémkoliv počasí," upřesňuje.
Jedna z prvních umělek na Karvinsku
V Albrechticích bydlí z rodiny Chmielů jako jediní. „Jinak mám rodinu na ‚goralii' – Hnojník, Bystřice," přibližuje. Týmy z této části Frýdecko-Místecka hrávají spíše I.B třídu, možná by tedy Chmiel uvítal spíše to, kdyby Albrechtice hrály právě nižší soutěž. „V žádném případě," odmítá rezolutně se smíchem. „Máme v Albrechticích podmínky i na vyšší soutěž," upozorňuje na fakt, že v areálu je jednak další hřiště s parádní travičkou pro mládež, jednak umělka, která vznikla jako jedna z prvních na Karvinsku.
„Mám dojem, že byla dokonce úplně první," vybavuje si dlouholetý sekretář klubu Gustav Guňka. „Stavěla se v roce 2005," upřesňuje.
„A taky to u nás stavíme na odchovancích," správně připomíná Chmiel. Jedním z nich je například bývalý hráč Baníku Ostrava Petr Tomašák, momentálně hrající za sousední Datyně v Havířově. „Taky mladší bratr sparťana Daniela Holzera, Honza, začínal u nás než přešel do Karviné. Jejich táta David tady hrával divizi," říká.
Podle Chmiela je vedení klubu rozumné. „Není na nás vyvíjen žádný tlak. Nikam nespěcháme, tato soutěž je pro obec adekvátní, a kdyby se někdy povedlo ji vyhrát, tak si v klidu bez tlaku sedneme a rozebereme si, zdali bychom zkusili krajský přebor. Jdeme cestou postupných krůčků," zakončuje.
ATRAKTIVITA HRY
Albrechtice hrály v době naší návštěvy s týmem z čela tabulky, Hlubinou. Prohrály 0:2, ale kdyby byl výsledek opačný, nemohl by se nikdo divit. Domácí hráli jednoduše, stříleli, jenže zahazovali šance. Tým hraje celkově rychlý atraktivní fotbal.
CENA VSTUPNÉHO
Tady Albrechtice nevybočují z okresního průměru. Na fotbal se chodí za 25 korun, důchodci za 15 a ženy a děti neplatí.
OBČERSTVENÍ
Uzené žebro za 50, královská klobása za stejnou cenu, párek v rohlíku za polovic. „Provozovatel bufetu na hřišti Tomáš Pařík se snaží hodně. Když máme nějakou akci, třeba turnaj přípravek Eurofertil Cup, či něco jiného, dělá třeba ryby, zelňačku nebo gulášovku," uznává sekretář Gustav Guňka.
Samozřejmě si můžete dát i pivo, čepují se hned tři značky Gambrinus, Radegast anebo Koníček, půllitr vás přijde na 25 korun, třetinka na 16 až 18. Čepovaná kofola a další nealko je také k mání a kdo chce, může si dát třebas i štamprličku.
Foto z Deníku - ZDE
Zdroj: Karvinský a Havířovský deník
Autor: Marek Chmiel